Vyhledávání


Kontakt

Radek Nohejl
Wanaka, New Zealand

E-mail: radeknohejl@seznam.cz

Blog

Christchurch, Mt. Cook, Wanaka, Queenstown a nakonec práce ve Wanace

01.01.2011 23:31

24. ledna jsem skončil v práci a následující den jsme vyrazili s Tondou směr Christchurch. Při cestě jsme se zastavili jeden den v termálních lázních Hanmer Springs. 27. ledna jsme dorazili do Christchurch, kde zrovna probíhal "Buskers festival", kde jde hlavně o to nečím zajímavým nebo srandovním pobavit obecenstvo. Dohromady jsem v Christchurch pobyl cca 2 týdny. Během těch dvou týdnů jsem se pokoušel sehnat práci v supermarketech apod. Tonda to samé, ale oba bez úspěchu.

Také jsme si udělali pěkný 4denní výlet do Arthur's pasu a části West Coast ke dvou známým ledovcům - Fox Glacier a Franz Josef Glacier. Všechny 4 dny bylo nádherné počasí, skoro jasno, takže se ten výlet povedl na jedničku.

9. února jsme řekli sbohem Christchurch a vydali směr nejvyšší hora Mt. Cook, kde ve stejnojmené vesničce měl Tonda několik přátel s Liberce (odkuď je i on), kteří pracovali v hotelu. Proběhla oslava narozenin jeho kamaráda, poprvé jsem viděl Mt. Cook na vlastní oči a celé okolí je fakt velkolepé, jedno z nejhezčích míst na Novém Zélandu.

12.-15. února byl v plánu trip dál na jih - Wanaka, Queenstown, Glenorchy a okolí. Zase nám přálo počasí, krásné léto, které probíhalo. Ve Wanace jsem v místním New Worldu zahlédl nabídku práce. S myšlenkou, co kdyby, jsem vyplnil papíry a odevzdal. Dál jsem na to tolik nemyslel a jeli jsme dál. Viděli jsme teda Wanaku, zajeli jsme autem co to šlo do Národního parku Mt. Aspiring, navštívili jsme městečko Arrowtown, kde je jedna ulice stále s budovami jak ve zlatokopecké době, užili si centrum adrenalinových sportů město Queenstown i krásnou vyhlídkou nad městem, kam jsme vyjeli kabinovou lanovkou a spoustu dalších zajímavosti jako pozorování JetBoatů na řece nebo Bungie jumping z mostu. Při tomto cestování, užívání si volna, jsme se s Tondou stále hledali nějakou práci. Hotely, supermarkety, obchody, ale bezúspěšně. Až se mě překvapil 14. února hovor ze supermarketu ve Wanace. Dohodl jsem se na pohovoru druhý den a spěchal jsem směr Wanaka. Druhý den proběhl pohovor velmi pozitivně a dostal jsem na tři měsíce práci (WHS mají bohužel toto omezení, možnost pracovat pro jednoho zaměstavatele nejdéle 3 měsíce). S touto jistotou a s tím, že příští týden začnu práci, jsme Tondu odvezl na Mt. Cook Village do hotelu, kde zase jemu zavolali, že ho vezmou. Takže nakonec jsme ziskali oba práci. On bude mít nádobí v hotelu a já doplňovat zboží v supermarketu.

Ještě jsem měl necelý týden, než nastoupím a Tonda s dalším kamarádem Vojtou chtěli navštívit koncert Faith No More v Christchurch. Takže jsem absolvoval ještě jednu cestu Mt. Cook Village-Christchurch a zpět.

20. února jsem se vydal již sám směr Wanaka. V místních inzertních novinách jsem obvolával inzeráty na uvytování, ale všude mi řekli, že už je bohužel obsazeno. Nakonec jedna z posledních možností vyšla, jen to bylo ubytování u místního letiště, které je ale vzdáleno od New Worldu (supermarket) přesně 10 km.

Sambo jak se ten muž, co mi pronajal pokoj, jmenoval, nakonec jsem se dohodl a už jsem měl ubytování. Menší dům s velkou zahradou, hodným psem Snoopy a kočkou Pus Pus.

22. února jsem nastoupil do své nové práce.

Pokračování příště.....

Work permit !!!

03.08.2010 18:10

21. června 2010 jsem zažádal o pracovní povolení pro pozici "Grocery assistant" pro supermarket "New World" ve městě Wanaka. Zde jsem už pracoval předtím 3 měsíce a jelikož Work Holiday Visa mají omezení 3 měsíce pro jednoho zaměstnavatele, nemohl jsem tam dále pracovat. Ale domluvil jsem se, že bych měl zájem nadále v supermarketu pracovat a i oni byli se mnou spokojení. Proto jsem měl podporu v tom, zažádat o Work Permit neboli pracovní povolení. Musel jsem vyplnit několikastránkový formulář, New World musel dokázat, že sháněl na mé místo místního "Kiwáka" bez úspěchu a musel jsem projít zdravotní prohlídkou v lekářském centru. Všechno nakonec dopadlo i přes několik dodatečných krevních testů dobře. Po 30 dnech čekání, co na to imigrační úřad, dorazil dopis a pas s kladnou odpovědí a permit do 22. července 2011 je doma.

 

Zítra začínám znovu pracovat v supermarketu. Nejspíš budu pracovat tentokrát v oddělení ovoce a zelenina. Ale stále je to doplňování zboží.

Tomorrow at 10:00 a.m. will start again my job in New World.  :-)

Auto Toyota Camry

06.06.2010 01:42

Auto jsem nakonec koupil na konci října 2009 v Aucklandu přes server www.trademe.co.nz (obdoba českého Aukra).

Cena byla 2000 NZD, ale povedlo se mi ji snížit na 1700 NZD.

Proběhla zkušební jízda a poté jsem se domluvil, že auto zaplatím a vyzvednu až po proběhlé WoF (technická auta). Auto prošlo, předal jsem dohodnuté peníze a převzal si auto. Nešlo to převést online (nevím, kde byl problém) a tak jsem zašel druhý den na poštu a auto jsem převedl na sebe (5 minut a je to).

Auto jezdí v pohodě, je to station vagion tj. dá se vzádu složit zadní sedadla a vytvoří se 2 metry dlouhá plocha, takže se dá i vleže pohodlně spát (koupil jsem si na to speciální nafukovací matraci atd.).

před necelým měsícem jsem byl znovu na technické a jediné co jsem musel měnit a s tím jsem předem počítal, zadní pneumatiky. Stály mě skoro nové přes trademe jen 125 NZD (obě) + 20 NZD za přezutí a vyvážení.

 

Takže souhrnem jsem si na NZ pořídil toto auto:

Toyota Camry z roku 1994, je na klasický bezolovnatý benzín a má klasické manuální řazení :-)

 

 

Picton, Blenheim, Kaikoura a West Coast

02.05.2010 21:32

Každého, kdo připlouvá trajektem na Jižní ostrov, první uvítá Marlborough Sound a poté přístav v menším městě Picton. Já jsem se zde podle předchozí domluvy setkal s kamarádem Martinem, co je již 5 let na Zélandu.

První noc jsem stravil u něj doma a pak mi pomohl se sehnáním bydlení v Blenheimu. Blenheim je se 30.000 obyvateli největším městem Marlborough regionu.

Zde jsem bydlel a poznal nejdříve několik nebo spíš spoustu Čechů (zdravím Tondu, Vojtu, Michala, Vendulu a spoustu dalších). Ne nadarmo by se každý mohl za chvíli cítit jak doma, teda ohledně lidí, kdy každou chvíli odněkud slyšíte český jazyk, ale příroda a město přeci jenom Českou republiku nepřípomíná :-)

Jinak okolí Blenheimu je ve znamení vinic. Prostě samá vinice a občas nějaký ovocný sad. Sám jsem zkusil práci na vinici, ale zrovna listopad a prosinec probíhá asi nejhorší a nejnáročnější druh práce.

V listopadu a prosinci jsem navštívil oblast Nelson lakes, samotné město Nelson a Severní část West Coast (Západní pobřeží). Samotný Nelson jsem navštívil od prosince do konce ledna 4x. Vždy bylo i jedním z důvodů shlédnutí filmu AVATAR ve zdejším 3D kině. Celkově jsem ten film na Zélandu viděl 8x :-)

V listopadu jsem s Michalem, Vendulou a Tondou jel do Kaikoury, která je známá výlety lodí za velrybami a delfíny (tahle pěkná věc stojí ale 150-170 NZD) a v okolí jsou kolonie tuleňů. Takže jsem zblízka poprvé spatřil ve volné přírodě tuleňě. No krása až na ten smrad :-)

Při třídenní cestě s kamarády Tontou a Vojtou jsme zamířili nejprve kolem Nelson Lakes NP, dále cestou na West Coast, která velmi dlouhou dobu kopíruje řeku Buller River. Poprvé jsme přespali v předem zamluveném ubytování - Eco Lodge "Beaconstone" - musím říci, nejlepší ubytování, co jsem na Novém Zélandu potkal, je tam vše soběstačné viz. odkaz. Ráno jsme si trošku prošli místní hustou bush a zamířili jsme do Westportu a dále na Cape Foulwind, kde krásně členité pobřeží a žijí tu kolonie tuleňů.

Pak jsme stočili směr jih a zastavili jsme se u Punakaki u Pancake Rocks, v češtině Palačinkové skály, protože skály vypadají, jako kdyby někdo vršil palačinky na sebe. Kousek jižněji jsme navštívili město Greymouth, něco nakoupili k jídlu a jeli směr vnitrozemí.

Ubytování v jednom hostelu jsme našli ve městě Reefton. Dříve se v této oblasti těžilo zlato. Třetí den jsme si to namířili na východní pobřeží. Zastavili jsme se v městě Hanmer Springs, kde jsou horké prameny a je zde velké lázeňské centrum včetně spousty bazenů s různě horkou vodou. A přes Kaikouru jsme se dostali zpět do Blenheimu.

Práci jsem s pomocí Martina sehnal těsně před Vánoci v supermarketu Fresh Choice, nacházející se v Pictonu. Doplňoval jsem jeden měsíc zboží do regálu. Práce docela dobrá, lepší jak pracovat na vinici.

Pokračování příště...

Co jsem dělal v Aucklandu a cesta na jih

29.04.2010 22:05

V hostelu    jsem bydlel od 21.10. do 3.11.2010. Byl jsem na pokoji sám a až když přiletěla na poslední tři noci Martina (kamarádka, kterou jsem vlastně poprvé viděl až na letišti v Aucklandu), tak jsem tři noci měl společnost, byl to totiž dvojlůžkovej pokoj :-)

Za těch 14 dní jsem prošel mnohokrát centrum Aucklandu, 2x jsem byl na známé sopce ve měste Mt. Eden, 1x noční prohlídka nejvyšší věže Jižní polokoule "Sky Tower" (vysoká 328 metrů) atd.

Auto jsem nakonec sehnal přes internetový server trademe.co.nz, což je obdoba třeba českého Aukra. Nakonec jsem koupil Toyotu Camry, tento typ se tu nazývá "station vagon", protože je to dlouhé auto, kde je možné spát po sklopení zadních sedaček v ležící poloze. Auto je z roku 1994 a mělo najeto cca 320 000 km, teda hodně, ale jelo se s ním příjemně. Nakonec jsem se s cenou dohodl za 1700 NZD. Převod byl rychlý, stačilo zajít na poštu a během 5 minut auto bylo moje :-)

Takže po 4 dnech strávených v Aucklandu s Martinou, jsme se vydali vstříc jihu Severního ostrova, kde je hlavní město Wellington a kde Martina měla dojednané nějaké pohovory ohldně práce. Cestou z Aucklandu do Wellingtonu (cca 650 km) jsme projeli kolem největšího novozélandského jezera Taupo a kolem Národního parku Tongariro, kde jsou stále tři aktivní sopky až jsme nakonec večer dorazili do hlavního města.

Martinu jsem vysadil u jejího kamaráda a sám jsem šel hledat místo pro přenocování dvou nocí, našel jsem jeden levný hostel v centru, ale nebyla nikde možnost na delší dobu zaparkovat. Po půl hodině bloudění v autě jsem zastavil nedaleko parkoviště Národního novozélandského muzea Te Papa, kde mi nakonec jeden místní Maor, co pracoval pro muzeum a obsluhoval placení a závoru při výjezdu aut z parkoviště. Nakonec jsem si tam mohl nechat auto za pár dolarů až do pátečního rána, kdy jsem si objednal převoz auta trajektem na Jižní ostrov.

Druhý den, který jsem měl celý pro prohlídku města, jsem se vydal skrz celý střed města až k parlamentu a pak zase zpět. Bohužel bylo celou dobu zataženo, velmi foukalo a občas trošku i zapřšelo. Po té, co jsem zjistil, že lanovka (Cable car - jede k botanické zahradě na kopec nad centrem města) bohužel od dnešního dne na několik dní zavřela z důvodu údržby, jsem zamířil do muzea Te Papa, kde jsem nějakou dobu strávil a prošel tak 1/3, fakt je velký a vstup je zdarma :-)

Další den jsem si vyzvedl auto na parkovišti a přejel několik kilometrů do přístavu, kde mě čekal trajekt. Stálo mě převést auto a 1 dospělou osobu 189 NZD. Nic levného.

Cesta proběhla dobře a ze špatého počasí ve Wellingtonu mě přivítal Jižní ostrov krásným sluníčkem a teplem.

Pokračování příště :-)

Přílet a začátek mé cesty po Novém Zélandu

15.04.2010 01:53

Hodinu před příletem jsem i přesto, že jsem neseděl u okénka, zahlédl pevninu a za chvíli už jsem viděl i Auckland, kolem kterého jsme chvíli zakroužili až na místní letiště, kde jsme hladce přistáli.

Dokument, který se vyplňuje před příletem v letadle jsem měl už připraven (vypisuje se tam, co je důvod mé návštěvy, co tam budu dělat, zda mám nějaké vízum, co tam vezu v zavazadlech, co by mohlo být nebezpečné pro Nový Zéland a spoustu dalších informací). No první na řadu přišla imigrační kontrola. Toho čeho jsem se bál nejvíce, proběhlo velmi v pohodě, jen se podíval na moje Work Holiday vízum a zeptal se mě, kde budu bydlet, jestli to bude na té adrese, co jsem uvedl.

Pak mě čekalo vyzvednutí velkého zavazdla, kontrola drogového psa, který se mi pokusil vyskočit na můj batoh na zádech, musel jsem ho dát na zem, ale jen k němu přičichl a šel pryč.

Nakonec mě čekala prohlídka a scan batohů s otázkami, zda tam nemám něco většího ze dřeva, zda nemám jídlo sebou atd. Vše bylo ok a já konečně stanul na Novém Zélandu.

Vyměnil jsem si pár dolarů a šel najít autobus, který by mě dopravil do centra k mému hostelu. Autobus jsem s místním Maorem-řidičem našel a tak jsem se za 45 minut ocitnul přímo v centru Aucklandu. (Při cestě autobusem jsem obdivoval krajinu, kterou jsem dřívě viděl jen z fotek a videí.)

Byl jsem nasměrován řidičem ke svému hostelu, kam jsem po pár minutách přišel.

další pokračování příště.....

Druhý den v Hong Kongu

15.04.2010 01:50

Druhý den jsem se odhlásil z hostelu a zavazadlo (to velké) jsem nechal na recepci. Vyrazil jsem si prohlédnout spodní část Kowloonu - malý přístav, kde byl krásný výhled přes zátoku na centrální Hong Kong se spoustou mrakodrapů.

Jelikož jsem se trošku obával cesty místním metrem a o další městské hromadné dopravě jsem ani radši nezauvažoval. Tak jsem stopnul taxi, který mě zavezl až ke spodní stanici lanovky. Tam jsem si koupil zpáteční lístek na lanovku a za chvíli jsem už jel v ní směrem na vrchol Mt. Victoria, kde by měl být úžasný výhled jak na centrální Hong Kong tak i Kowloon.

A výhled nezklamal viz. fotky zde.

Po strávené hodince na vyhlídce a návštěvě Mc Donaldu (byl poledne) jsem zamířil lanovkou zpět. Čas utíkal a tak jsem si radši znovu vzal taxi. Trošku jsem neuměl vysvětlit kam to vlastně chci v tom Kowloonu, ale po jednom telefonu + letmému nakreslení mapky jsme se k mému hostelu dostali.

Taxi jsou zde docela levné, jen se platí ještě extra za tunely mezi Kowloonem a centrálním Hong Kongem.

Po vyzvednutí zavazadel z hostelu a cestě vlakem na letišti (tentokrát jsem si nechal větši rezervu a byl jsem tam asi cca 3 hodiny před odletem), jsem bez problémů přešel odbavením a kontrolou. Přesně v 18:05 jsme vyrazili na druhou půlku trasy tj. Hong Kong - Auckland.

Tentokrát jsem seděl u uličky a u okénka jedna novozélanďanka, mezi námi volné sedadlo. Moc jsem s ní nemluvil, jen jsem se dozvěděl, že se po půl roce straveného v Asii vrací domů.

První den v Hong Kongu

15.04.2010 01:49

Let Londýn - Hong Kong probíhal v poklidu, na na jedné straně seděl příjemný Australan, který 3 roky žije v Hong Kongu a nedávno dokonce na dva dny navštivil i Prahu :-) Letěl jsem s Air New Zealand letadlem Boeing 777-200R.

Kolem 16:30 místního času jsme přístáli v Hong Kongu . Po nutných kontrolách a vyplnění dvou prohlášení (jedno kvůli prasečí chřipce, zda jsem nepřišel v kontakt s nakaženými lidmi a kde jsem pobýval posledních 7 dní) a povinné dokladu pro imigrační, jsem si koupil lístek a nastoupil do vlaku směr Kowloon , kde mám objednaný hostel a vlastně v tuto chvíli z něj píšu.

Po povinném osprchování jsem se šel trošku porozhlédnout po Kowloongu, který začal právě žít večerním životem, všude spousta lidí, všude plno obchodů a občerstvení a neónů. Sami se podívejte do sekce fotogalerie zde .

Zítra mám v plánu dopoledne vyrazit na  Victoria Peak , což je 554 metrů vysoká hora,ze které je krásný pohled na záliv a hlavně centrum Hong Kongu.

Z Hong Kongu odlétám v 18:05 místního času (-6 hodin středoevropského) směr Aucland - Nový Zéland.

Cesta do Londýna a pobyt zde

15.04.2010 01:48

Takže z Prahy jsme letěli přesně podle plánu v sobotu 17.10.2009 v 9:40 hodin pražského času a přistáli jsme v cca 10:30 londýnského času. Let teda trval cca 1:50 (Londýn má totiž o hodinu méně než Praha).

Kontrola proběhla v pořádku, koupil jsem si lístek na autobus, který směroval do blízkosti mého hostelu. Cesta ze Stansted (třetí letiště v Londýně a je od Londýna nejdále) trvala cca hodinu na Finchley Road , kde jsem měl přestoupit na metro (Gray Line) a jet na stanici Dollis Hill, jenže jsem zjistil, že tato linka je na nějakou dobu uzavřená a tak jsem si něchal udělat místní kartu na metro a autobus, nabil jsem ji za 5.80 Libry a jezdil na ni oba dny až do odletu z Heathrow.Takže jsem využil a to vícekrát za ten dvoudenní pobyt autobus, který nahrazoval metro. Jen cesta trvala 4x déle než normálně metrem. Doprava v sobotu a neděli byla velká a když jsem to viděl, ještě jsem si říkal, jaké mám štěstí, že tu nejsem ve všední den. To pak musí být chaos.

No druhý den mi nakonec na centrum zbylo jen 2,5 hodiny a za tu dobu jsem stihnul prohlédnout Londýnské oko (jen ze spoda), přes Temži Big Ban a po pobřeží jsem si to zamířil k Tower Bridge a HMS Belfast , kterou jsem navštívil. Byl to lehký křižník a teď je z něj udělané muzeum.

Pak mě čekal návrat na hostel, vzít si tam druhé velké zavazadlo a cesta autobusem a metrem až na hlavní letiště Heatrow kam jsem dorazil v 19:25 a odlet jsem měl plánovaný na 21:05.

Odlet zase proběhl hladce podle plánu......(pokračování Hong Kong)

Má cesta na Nový Zéland - trasa letů

09.04.2010 17:08

 

Cesta tam

 

EasyJet

odlet - Praha          17.10.2009 9:40

přílet - Londýn        17.10.2009 10:35

 

Air New Zealand

odlet - Londýn        18.10.2009 21:05

přílet - Hong Kong   19.10.2009 16:20

odlet - Hong Kong   20.10.2009 18:10

přílet - Auckland      21.10.2009 10:00

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Diskusní téma: Deník z cesty

Datum: 25.04.2024

Vložil: Robertnub

Titulek: Hello, i write about price for reseller

Hi, roeddwn i eisiau gwybod eich pris.

Datum: 24.04.2024

Vložil: CoreyAbubs

Titulek: Моментальные блат в телеграм

Мгновенные он-лайн знакомства в течение телеграм канале @mylovetut

Datum: 23.04.2024

Vložil: KennethHix

Titulek: Познакомится раз-другой девахой в течение телеграм

Очаровательная девушка встретит джентельмена для прогулок унтер луной, телеграм @wanowes

Datum: 23.04.2024

Vložil: Robertnub

Titulek: Aloha, i write about your prices

Szia, meg akartam tudni az árát.

Datum: 21.04.2024

Vložil: Robertnub

Titulek: Hello writing about price

Hi, I wanted to know your price.

Datum: 20.04.2024

Vložil: MichaelInfix

Titulek: порча на сумасшествие-проводила у 1mag.cmag666.ru в России - черная магия

порча на сумасшествие-проводила у 1mag.cmag666.ru

Хочу поделиться своим опытом работы с Светланой, нашла ее на 1mag.cmag666.ru . Я благодарна ей за проявленное внимание и поддержку в трудной для меня ситуации. Хоть результат работы не был таким, как я ожидала, я все равно ценю усилия и профессионализм Светланы. Она всегда была готова ответить на мои вопросы и дать нужные советы. Даже если моя ситуация оказалась сложной и требовала больше времени и усилий, чем я ожидала, я все равно остаюсь благодарной за ее старания. Работа, которую она выполнила, может быть не принесла желаемого результата, но опыт общения с ней был ценен и познавателен. Спасибо, Светлана, за ваше время и усилия.



-отзывы - порча на сумасшествие
-порча на сумасшествие-заказала у 1mag.cmag666.ru
-как действует - порча на сумасшествие
-поможе ли порча на сумасшествие
-порча через кладбище отзывы
-порча на бесплодие как ее снять отзывы
-порча бомба от милены кто делал отзывы

Datum: 20.04.2024

Vložil: XRumerTest

Titulek: Test, just a test

Hello. And Bye.

Datum: 19.04.2024

Vložil: AntoniaFal

Titulek: Анонимные лапа в телеграм

Анкеты женщин и парней онлайн, на телеграм канале @wanowes

Datum: 18.04.2024

Vložil: Robertnub

Titulek: Hallo, i am writing about price

Hæ, ég vildi vita verð þitt.

Datum: 17.04.2024

Vložil: AntoniaFal

Titulek: Неподписанные связи на телеграм

Анкеты женщин равным образом парней онлайн, в телеграм канале @wanowes

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>